Květy po dešti

15. ledna 2014 v 18:15 | Faith |  Sasusaku jednorázovky

Nostalgickyy jako první článek na tento blog přidávám vůbec první povídku, kterou jsem napsala. Bylo to v roce 2009 a bylo mi 12-13 let, takže to berte s rezervou! Nebo to radši ani nečtěte :D Je na pár SasuSaku.





Chladný večer. Úplněk ovládal oblohu a hvězdy jen odrážely jeho krásu.

Mladá kunoichi stála u lavičky na pokraji zhroucení.
"Sasuke-kun já tě miluji,neodcházej nebo mě vezmi s sebou. Udělám cokoliv, abys byl šťastný. Prosím…..prosím," zašeptala Sakura a slzy jí začaly stékat po hebké tváři.

"Nemůžu tě vzít s sebou. Jen bys překážela. Chci dosáhnou své pomsty, bez toho nebudu nikdy šťastný," odsekl jí rozhodně a z jeho hlasu byl cítit chlad.
"Jak to vůbec můžeš říct! Já vím a je mi líto, co se stalo tvému klanu, ale nemůžeš všechno obětovat pomstě! Já a Naruto jsme tví přátelé a máme tě rádi a pokud nejsi schopný vážit si toho…. Tak tě velice lituju!" zařvala na něj Sakura.
V chlapci s havraními vlasy v tu chvíli něco hrklo. Jako kdyby najednou ten led, který svíral jeho srdce, roztál. Ale nechal tam přeci jen nějaké kousíčky.

Mladý Uchiha se během chvilky ocitl za jejími zády.
"Sakuro…..já…já se vrátím, to ti slibuju, ale udělám to, co musím. Je to má povinnost," řekl růžovovlasé dívce, u které si teprve teď uvědomil, jak je pro něj důležitá.
Zezadu ji objal.
Sakuře začaly slzy téct ještě víc. V tom ji Sasuke jedním rychlým pohybem uspal.
Položil jí na lavičku, u které stáli, nemohl však jen tak odejít.
Neudržel se a políbil ji se slovy: "Nejsem si tím jistý, ale asi tě miluju. Nevím…nepoznám to."
Nevšiml si ale, že se Sakura probrala. Vědomí ji ale dlouho nevydrželo a znovu usnula.
To, co uslyšela, ale jen tak nezapomene.
O pár let později …

Nyní už sedmnáctiletá dívka se procházela po svém oblíbeném místě v parku. Bylo chladno, jako v ten onen osudný večer. Ten večer, na který nezapomene. V poslední době na něj myslela moc často, ale prostě nemůže zapomenout. Měla by. To co se stalo… nemůže tomu uvěřit. Bylo to horší než odchod. Mnohem horší. Nechápe, proč to udělal, proč ji políbil. Slza jí stekla po tváři. Hned ji utřela a pevně stiskla dlaň. Pokračovala dál parkem. Když došla na jeho konec, ocitla se před nemocnicí, kde ji za deset minut začínala noční směna.
Vešla do pokoje pro lékaře a ve své skřínce vyhrabala bílý plášť. Vždy, když ho oblékla, cítila se dobře. Jako někdo, kdo může pomoct ostatním. Byla napsaná na ambulanci. Bohužel měli velmi vážný případ a potřebovali ji na sále.
Operovala jounina, který byl údajně se svým týmem napaden Orochimarovými muži. Operace trvala 3 a půl hodiny. Byla unavená, ale šťastná z dobře vykonané práce. Pokud bude vše bez komplikací, jounin se brzy probere.
Ale ani tyto výkony nepřekryjí bolest v jejím srdci. Tu bolest, kterou má na svědomí on…perfektní, krásný Uchiha. Pro mnohé dokonalý ale pro ni nic víc než ubohý lhář, který si asi zasedl na její city.
Ale ona nehodlá nechat s sebou zacházet jako s kusem dřeva.
"Já mu ještě ukážu, lhář zatracený. Chlapi, kdo se v nich vyzná. Naslibujou hory doly.Využije mě a pak se spakuje," zaklela si pro sebe, když procházela rušnými chodbami nemocnice a bojácně potlačovala slzy.
U vchodu slyšela dunění a viděla sestřičky, jak utíkají dovnitř s deštníky, durch promočené. Vyšla ven do bouřky. Z nebe se blýskalo jasně bílé světlo. Déšť byl silný a bodal do tváře.
Sakura neměla deštník a tak se rozběhla přímo do toho slejváku a utíkala co nejrychleji směrem domů. Ulice byly plné kaluží, které pořád nabíraly na objemu. Běžela kolem květinářství. I v temnotě noci viděla záhonky růží. Květy pomalu ztrácely sílu, i když jim zvlažení udělalo dobře.
Dorazila ke svému domu a začala hledat klíče. Nemělo by to být těžké, poněvadž na něm má milión přívěšků a miniaturní rámeček se starou fotkou týmu 7.

Když je našla, snažila se jimi trefit do dírky, celá roztřesená od toho chladu. Vešla dovnitř a praštila sebou o gauč.
Byla tam nějaká stará kriminálka, od které běží repríza takhle pozdě v noci. Zahleděla se do toho jak malé dítě do Toma a Jerryho. Zachumlaná do deky sledovala, jak luští záhadu mrtvé ženy. Vstala a šla si nakrájet jabko do kuchyně.
Někdo ji z nenadání chytl kolem pasu a objal. Sakuře to silně něco připomnělo. Vysmykla se a otočila, nůž napřímený proti postavě za ní. Pohlédla mu do černých očí. Nemohla se vzpamatovat z toho šoku.
"Co tady děláš?!" vykřikla, držíc nůž neustále natažený.
"Stojím..,"odpověděl Sasuke.
"S takovou budeš brzo ležet!" vykřikla na něj opět.
Rty se mu stočily do úškrnu. "Co se stalo?Proč jsi tak nabroušená?" zeptal se pak ale nechápavě.
"Proč jsem nabroušená?" Jedno obočí se jí vytáhlo. "Hajzle! Všechny jsi nás opustil, všechny jsi zradil! … Jak jsi to mohl udělat!"
"Co jsem provedl?" Sasuke stále nechápal.
Chytl Sakuru za ruku,ve které držela nůž, a vzal jí ho.
"Chlapi…samé řeči a sliby chyby, že?" Sakura byla tak rozjetá a nehodlala přestat. "Řekni mi jeden důvod. Proč? Proč Sasuke? Proč jsi je zabil?" zeptala se už klidněji a pomalu jí stékaly slzy.
"Koho?.. Sakuro, co se ti stalo?" Sasuke byl hotový. Chytl ji a utřel slzy, které pomalu stékaly po jejích tvářích.
"Zabiješ mi rodiče a ještě ze mě děláš blázna? Udělal jsi to, abych věděla, jaké to je? Tak proto?!" odpověděla.
"Cože? Sakuro, já jsem nezabil tvé rodiče! Proč bych to dělal?"
"To říkej svědkům, kteří viděli vysokého chlapa s sharinganem, jak zabíjí lidi z celé části Konohy, kde bydleli i mí rodiče!"
"Děláš jako bych byl jediný Uchiha! Proč myslíš že jsem to byl já?"
"Jo? Kdo jiný si zdrhl za tím slizkým hadem a nás nechal ve štichu?!"
"Sakuro.. Sakuro poslouchej mě prosím..."snažil se ji uklidnit, když se mu pořád škubala.
"Zjistil jsem, že Itachi nevyvraždil můj klan. Byl to Madara,můj pra-pra-pra..," zarazil se, "pra-pra … no prostě strýc. Použil jutsu, které používá klan Yamanaka a vtělil se do Itachiho. Itachimu už pak nikdo nevěřil, že on to nebyl.
Madara je teďka pryč, brácha i já po něm jdeme a myslím, že i Konoha."
Ať už to byl kdokoliv, Sakura poznala, že Sasuke její rodiče nezabil. V totálním zoufalství se přitáhla k němu a objala ho kolem pasu.
"Promiň Sasuke…promiň…Já-já, "nedokončila větu, protože Sasuke ji na rty vtiskl polibek. Byl plný lásky.
Pořád ho milovala a neměla v plánu jen tak přestat.
Odtáhl od jejích rtů a namířil si to ke krku. Oba se na sebe vrhli, rozvášnění, že jsou konečně spolu. Chtěli se ještě víc.
Sasuke se odklonil a řekl: "Tady ne." Popadl ji za stehna a vytáhl na sebe. Odnesl si ji položnice, položil ji na postel a znovu začal líbat. Pomalu jí rozepínal tričko a sjížděl jazykem níž a níž.
Chytla ho za hlavu a políbila na čelo. Pak mu sundala košili a chytla ho za kalhoty. Ty za chvíli ležely na zemi taky. Sasukemu se tahle hra líbila.
To, co cítil, se nedokáže popsat slovy. Cítil ohromnou radost i slast. Cítil, že není sám. Je šťastný…má bratra, snad stále Naruta a Sakuru,tu růžovovlasou holku, co mu ukradla srdce.
"Budu už jenom s tebou, moje malá," zašeptal jí do ucha.
Podívala se na něj s šťastným pohledem.


No pokračovali tam, kde skončili. Snad si to dokážete domyslet… Možná budou malí Uchihové…spíeš určitě :D…No to už se do mé povídky nezahrnuje.
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 kisa-uchiha kisa-uchiha | Web | 22. ledna 2014 v 19:42 | Reagovat

ooo ked som to začala čítať, tak som čakala čo sa stane a to, že sak mala nôž pr sebe a držala ho potom pred sebou lol :D si ju viem úplne predstaviť :) ale musím povedať, že to krásne skončilo :)

2 Viola Viola | E-mail | Web | 23. ledna 2014 v 12:25 | Reagovat

O_O Spadla mi sánka!! Toto si napísala v 12 rokoch?! [:tired:] Moja najhlbšia a najúctivejšia poklona Faith-san! Teraz si komentáre od teba vážim ešte viac.. Klaniam sa.. KRÁSA! Si veľmi talentovaná len tak ďalej! :)

*PS: Ja som ešte nikdy nikomu prvá nenavrhla aby si ma pridal do SB no po tejto poviedke o ktorej tvrdíš, že nie je z tvojich najlepších (čomu nerozumiem lebo podľa mňa je perfektná! ;-) ).. ti chcem povedať: "Bola by som rada a poctená ak by sme sa navzájom pridali do SB." :-P (Ak by si si ma aj nepridala, dúfam, že ti nebude vadiť ak si ťa pridám aspoň ja..)

^^ Arigato za zlepšenie dňa a nálady :3

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama